Výhřevnost dřeva

Plánujete topit dřevem a zajímá vás, jaká je výhřevnost jednotlivých druhů dřevin? A jaká je tvrdost dřeva na topení? Podívejte se na informace o všech nejpoužívanějších druzích dřeva. Samozřejmě nechybí ani přehledná tabulka výhřevnosti a tvrdosti dřeva.

Druhy dřeva a jejich výhřevnost

Výhřevnost dřeva se dá srovnat s výhřevností hnědého uhlí. Na rozdíl od uhlí je však topení dřevem mnohem ekologičtější a často i ekonomičtější. Při vytápění dřevem však nemusíme nutně používat pouze jeden druh. Naopak – topit se dá rozmanitými typy dřevin. Co se jejich výhřevnosti týče, obecně platí, že z 1 kg je výhřevnost u všech druhů dřeva zhruba stejná a činí 4,3 kWh. Rozdíl je pouze v objemu (množství) spalovaného dřeva. V každém případě však platí pravidlo, že čím lépe je dřevo vysušené (s vlhkostí 20% a nižší), tím je výhřevnější.

TIP: Podívejte se na více informací o sušení dřeva, skladování dřeva a o tom, jak správně topit.

V rámci sortimentu palivového dřeva rozlišujeme dřevo měkké a tvrdé (více o tvrdosti dřeva najdete na konci článku). Často se můžeme setkat s názorem, že tvrdé dřevo je pro vytápění lepší než měkké. Není to tak úplně pravda – každý typ má své výhody i nevýhody. Tvrdé dřevo sice hoří déle a stabilněji, ale má vyšší cenu. Mezi tvrdým palivovým dřívím je nejvíce výhřevné tvrdší listnaté dřevo: dub, buk, bříza a jasan, absolutním šampionem je pak habr.

Měkké dřevo (nejčastěji z jehličnanů) naproti tomu hoří rychleji, ale dobře se z něj dělají třísky vhodné na podpal a seženeme jej za nižší cenu. Z měkkých dřev zmiňme zejména lípu, topol, smrk či borovici. Lze říci, že při vytápění by měla platit zlatá střední cesta – odborníci doporučují kupovat směs dřeva, neboť každý druh dřeva má jiné vlastnosti a případné nedostatky jednoho typu dřeviny kompenzují výhody dřev jiných.

Přehled základních druhů dřeva a jejich vlastností

• Smrk – dobrá výhřevnost, oblíbené palivové dřevo, praská kvůli vysokému obsahu pryskyřice, dobře se z něj vyrábí třísky na podpal, schne 1 rok.
• Topol – malá výhřevnost, dobře se štípe, velmi rychle hoří, schne 1 rok.
• Lípa – výborně, ale rychle hoří, schne 1 rok.
• Borovice – nepříliš vhodné dřevo na topení, dobře hoří, ale vzniká mnoho mastných sazí, schne 1 rok.
• Modřín – křehké dřevo, uvolňuje o trochu více sazí než smrk, schne 1 rok.
• Dub – dobrá výhřevnost, dlouhá doba hoření, schne více než 2 roky.
• Bříza – vysoká výhřevnost, nepraská, březová kůra hoří i mokrá, dřevo je náchylné k hnilobě a vlhnutí, schne 1 rok.
• Buk – vynikající výhřevnost, dlouhá doba hoření, ideální dříví pro krby, poměrně rychle podléhá hnilobě, schne cca 2 roky.
• Habr – nejvyšší výhřevnost, ale také vysoká cena, schne 2 roky.
• Ořech – nevyplácí se kupovat na topení, velmi drahé dřevo, schne až 4 roky.

Abychom si v jednotlivých druzích dřeva dále udělali pořádek (například jaká je výhřevnost tvrdého dřeva), přinášíme vám nejprve stručný přehled výhřevnosti dřeva dle nejběžnějších dřevin:

Výhřevnost dřeva dle dřevin

Druh dřeva	Výhřevnost
habr	100%
dub	99%
jasan, javor	92%
bříza, olše	89%
buk	80%
borovice, modřín	73%
smrk	70%

A jaká jsou přesnější čísla, co se týče výhřevnosti bukového nebo topolového dřeva? To nám ukáže následující tabulka výhřevnosti dřeva:

Výhřevnost dřeva – tabulka:

Typ dřeva	kWh/PRM	kW/kg
javor	1900	4.1
bříza	1900	4.3
dub	2100	4.2
olše	1500	4.1
jasan	2100	4.2
smrk	1600	4.4
borovice	1700	4.4
modřín	1700	4.4
topol	1400	4.2
buk	2100	4.2
habr	2200	4.2
jedle	1500	4.4

Pozn. PRM = prostorový metr – metrová polena jsou vyskládána do krychle 1x1x1m.

Tvrdost dřeva

Závěrem se podívejme ještě na tvrdost dřeva na topení. Tvrdost dřeva je hodnota, která vyjadřuje schopnost daného druhu dřeviny odolávat vtlačení tělesa do struktury dřeva. Tato hodnota se udává v kg/cm2 nebo v Mpa, kdy 0,1MPa = 1 kg/cm2.

Z tohoto hlediska se dříví dělí do několika tříd, jež nám nejlépe ukáže tabulka tvrdosti dřeva.

Tabulka tvrdosti dřeva

Třída tvrdosti	Tvrdost v kg/cm2	Typ (druh) dřeva
1. tvrdost (velmi měkká)	0-350	smrk, borovice, jedle, topol, vrba, lípa
2. tvrdost (měkká)	351-500	modřín, bříza, olše, jíva
3. tvrdost (středně tvrdá)	501-650	kaštan, platan, líska
4. tvrdost (tvrdá)	651-1000	dub, ořešák, javor, třešeň, jabloň, jasan, buk, hrušeň, švestka, akát, habr
5. tvrdost (velmi tvrdá)	1001-1500	dřín, dub pýřitý, zimostráz
6. tvrdost (neobyčejně tvrdá)	více jak 1501	eben cejlonský a jiné exotické dřeviny

Tvrdost dřeva se zároveň vždy porovnává také s konkrétní vlhkostí dřeva, která tvrdost ovlivňuje. To znamená, že konkrétní hodnota tvrdosti dřeva se vztahuje například k jeho 20% vlhkosti.